Odkud zákon pochází a co je jeho cílem
Zákon vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost výrobků a služeb. Evropská unie chtěla sjednotit pravidla napříč státy tak, aby lidé se zdravotním postižením i senioři mohli běžně nakupovat, využívat bankovní služby nebo cestovat pomocí digitálních nástrojů stejně jako všichni ostatní. Česko směrnici přeneslo do zákona č. 424/2023 Sb., který nabyl účinnosti 28. června 2025.
Podstata je jednoduchá: digitální svět se stal běžnou součástí života a nedostupný web nebo aplikace fakticky vylučuje část lidí z nákupu, bankovnictví nebo dopravy. Zákon tuto bariéru odstraňuje a zároveň dává firmám jasné technické zadání, čeho se držet.
Koho se zákon o přístupnosti týká
Povinnost nedopadá plošně na všechny weby, ale na vyjmenované oblasti výrobků a služeb. U digitálních služeb jde zejména o:
- E-commerce – online prodej zboží a služeb spotřebitelům, tedy typicky e-shopy;
- Bankovní a platební služby pro spotřebitele;
- Elektronické komunikace;
- Audiovizuální mediální služby (přístup k obsahu, nikoliv obsah sám);
- Osobní dopravu – weby a aplikace pro nákup jízdenek, odbavení, informace o spojích;
- Elektronické knihy (e-knihy) a jejich čtečky.
Klíčové je, že pravidla dopadají na drtivou většinu spotřebitelských (B2C) e-shopů bez ohledu na to, zda běží na krabicovém řešení nebo jsou vyvinuté na míru. Pokud tedy prodáváte online koncovým zákazníkům, s velkou pravděpodobností se vás zákon týká.
Výjimky: mikropodniky a B2B
Zákon myslí i na nejmenší hráče. Výjimku mají mikropodniky poskytující služby – tedy firmy s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem (nebo bilanční sumou) do 2 milionů eur. Z povinnosti jsou fakticky vyňaty také čistě B2B e-shopy, tedy ty, které prodávají výhradně jiným firmám, nikoliv spotřebitelům. Existují i dílčí výjimky pro případ „nepřiměřené zátěže“, ty je ale potřeba umět doložit a nelze se na ně spoléhat automaticky.
Co konkrétně musí web splňovat
Technické jádro zákona stojí na WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) ve verzi 2.1 na úrovni AA, na kterou odkazuje harmonizovaná evropská norma EN 301 549. V praxi to znamená splnit požadavky ve čtyřech oblastech:
- Vnímatelnost – textové alternativy u obrázků, dostatečný barevný kontrast, titulky u videí, možnost zvětšit text.
- Ovladatelnost – celý web lze projít a použít pouze klávesnicí, včetně košíku a objednávkového formuláře.
- Srozumitelnost – jasná navigace, čitelné popisky polí, srozumitelné chybové hlášky ve formulářích.
- Robustnost – čistý sémantický kód, který spolehlivě spolupracuje se čtečkami obrazovky.
K tomu norma přidává některé další povinnosti, například informování o přístupnosti služby. U e-shopu se tedy nejčastěji řeší přístupný objednávkový proces od výběru zboží až po zaplacení – protože právě tam se nejvíc projeví, jestli web dokáže obsloužit každého zákazníka.
Co znamená přístupnost v jednotlivých oblastech
Zákon dopadá na různé typy služeb a v každé se projeví trochu jinak. Pár praktických příkladů, aby bylo jasné, o co jde:
E-shopy a online prodej
Nejpočetnější skupina dotčených subjektů. Přístupný musí být celý nákupní proces – vyhledávání zboží, karta produktu, košík i platba. V praxi to znamená popisky u produktových fotek, ovladatelnost klávesnicí, srozumitelné formuláře a jasné hlášky, když něco chybí. Právě tady se přístupnost přímo promítá do tržeb: čím méne bariér, tím více dokončených objednávek.
Bankovní a platební služby
Internetové bankovnictví, platební brány a související aplikace musí být použitelné i pro lidi se zrakovým nebo motorickým postižením. Vzhledem k citlivosti financí je tu přístupnost obzvlášť důležitá – nedostupná platba znamená vyloučení z běžného života.
Doprava a odbavení
Weby a aplikace pro nákup jízdenek, plánování cest nebo odbavení musí umožnit používání všem cestujícím. Přístupný jízdní řád nebo rezervační systém je pro řadu lidí podmínkou samostatného cestování.
Prohlášení o přístupnosti
Součástí souladu bývá i transparentnost vůči uživatelům. Firmy mají informovat o tom, jak jejich služba splňuje požadavky na přístupnost. Takové prohlášení pomáhá uživatelům i dozorovým orgánům a zároveň firmu nutí mít reálný přehled o stavu svého webu. Není to tedy jen formalita – je to důkaz, že přístupnost skutečně řešíte.
Dohled a sankce
Dodržování zákona kontrolují podle typu služby Česká obchodní inspekce (ČOI) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Dozorové orgány mohou při zjištění nedostatků ukládat pokuty odstupňované podle závažnosti přestupku, přičemž nejvyšší možná sankce dosahuje až 10 milionů korun. Vedle finančního postihu je tu ale i riziko reputační – nepřístupný web, na který si zákazník oficiálně stěžuje, není dobrá vizitka.
Jak probíhá kontrola shody
Ověření, zda web splňuje zákon, se neopírá o jediný test. Kombinují se dva přístupy. Automatické nástroje projedou web strojově a odhalí měřitelné nedostatky – chybějící alternativní texty, nízký kontrast nebo chyby ve struktuře kódu. Zachytí ale jen část bariér, zhruba třetinu. Zbytek vyžaduje manuální kontrolu: projití webu pouze klávesnicí, test se čtečkou obrazovky a posouzení srozumitelnosti reálným člověkem. Teprve spojení obou metod dá věrný obraz o skutečném stavu.
Výstupem je seznam konkrétních nedostatků seřazený podle závažnosti. Nejdřív se řeší bariéry, které úplně znemožňují použití služby – například nemožnost dokončit objednávku klávesnicí. Až poté přicházejí na řadu drobnější vylepšení. Tento přístup umožňuje soustředit rozpočet tam, kde má největší dopad, a postupovat systematicky.
Proč to neodkládat a brát jako příležitost
Přístupnost se snadno vnímá jako další administrativní zátěž. Ve skutečnosti je ale příležitostí. Web splňující zákon je použitelnější pro všechny – lepší kontrast, jasné formuláře a logická struktura zvyšují konverzní poměr u každého návštěvníka, nejen u lidí s hendikepem. Sémanticky čistý kód navíc prospívá SEO, takže investice do přístupnosti se vrací i ve viditelnosti ve vyhledávačích.
Přístupnost je také jen jednou z několika regulačních novinek, které v současnosti dopadají na weby a digitální služby. Souběžně řada firem řeší třeba kybernetickou bezpečnost podle NIS2. Vyplatí se proto dívat se na soulad s legislativou komplexně a promítnout ho do rozvoje webu jako celku.
Kolik stojí splnění versus nesplnění
Náklady na přístupnost se snadno přeceňují a přínosy podceňují. U nového webu, kde se přístupnost řeší už v návrhu, je vícenáklad minimální – jde hlavně o dodržení správných postupů. U stávajícího webu záleží na tom, kolik bariér obsahuje, ale i tady jde obvykle o cílené úpravy konkrétních prvků, ne o kompletní přestavbu.
Proti tomu stojí náklady nesplnění: riziko pokuty až do 10 milionů korun, čas a energie vynaložené na řešení stížností a reputační škoda, pokud se o nepřístupnosti začne mluvit veřejně. K tomu je potřeba připočíst tržby, o které firma přichází pokaždé, když zákazník s hendikepem nedokončí nákup kvůli bariéře. Když se to sečte, vychází investice do přístupnosti jako jasně výhodnější varianta.
Souvislost s dalšími povinnostmi
Zákon o přístupnosti nepřišel osamoceně. Firmy dnes čelí celé vlně digitální regulace a vyplatí se dívat se na ni společně. Vedle přístupnosti je to zejména kybernetická bezpečnost podle NIS2 a pravidla pro práci s osobními údaji a cookies. Když se na web díváte komplexně – přístupnost, bezpečnost, výkon i SEO zároveň – ušetříte čas i peníze oproti tomu, řešit každou oblast zvlášť a opakovaně do webu zasahovat.
Jak se na zákon připravit krok za krokem
- Zjistěte, zda se vás týká. Prodáváte online spotřebitelům? Nejste mikropodnik? Pak s velkou pravděpodobností ano.
- Nechte si udělat audit přístupnosti. Kombinace automatických testů a manuální kontroly odhalí konkrétní bariéry a jejich závažnost.
- Sestavte plán oprav. Nedostatky se seřadí podle dopadu – nejdřív ty, které úplně znemožňují nákup.
- Zapracujte přístupnost do designu a kódu. U nových webů je nejlevnější řešit ji od začátku, u stávajících se opravují konkrétní prvky.
- Udržujte stav. Přístupnost není jednorázová akce – při každé úpravě webu je potřeba ji hlídat dál.
Nejčastější dotazy
Vztahuje se zákon i na weby vytvořené na míru?
Ano. Rozhodující není technologie ani to, zda web běží na krabicovém řešení nebo na míru, ale to, komu a jaké služby poskytuje. Spotřebitelský e-shop na míru povinnost splnit musí stejně jako ten na hotové platformě.
Týká se zákon i čistě B2B firem?
E-shopy a služby zaměřené výhradně na firemní zákazníky jsou fakticky mimo hlavní okruh povinností. Jakmile ale prodáváte i spotřebitelům, do působnosti zákona spadáte.
Stačí nainstalovat plugin na přístupnost?
Ne. Automatické „overlay“ nástroje reálný soulad s WCAG nezajistí a mohou vytvořit falešný pocit bezpečí. Skutečná přístupnost je vlastnost návrhu, kódu a obsahu.
Do kdy to musí být hotové?
Zákon je účinný od 28. června 2025, takže povinnosti platí už nyní. Odkládání jen zvyšuje riziko sankce i cenu pozdějších oprav.
Musíme kvůli zákonu předělat celý web?
Většinou ne. U stávajícího webu jde obvykle o cílené úpravy konkrétních prvků, které audit označí jako bariéry – ne o kompletní přestavbu. Kompletní redesign se vyplatí zvážit jen tehdy, když je web zastaralý i z jiných důvodů a přístupnost je jen jedním z nich.
Potřebujete web v souladu se zákonem o přístupnosti?
V AITOM vám pomůžeme posoudit, jestli váš web nebo e-shop splňuje požadavky zákona č. 424/2023 Sb., navrhneme plán úprav a zajistíme přístupnost tak, aby zároveň podpořila konverze i váš online prodej. Prohlédněte si naši tvorbu webů nebo nám napište. Domluvte si nezávaznou konzultaci →