Umíte ocenit kolegy?

Podle nedávného průzkumu Hospodářských novin to tak ale není:

• Téměř 25 % lidí nevnímá zájem ze strany zaměstnavatele.
• Téměř polovina nevidí ve své práci smysl.
• 20 % zaměstnanců říká, že jejich práce není vidět.

Je těžké mít ze své práce radost, když nevidíte výsledky ani smysl. Únorová kniha, kterou jsme četli v AITOMu, se tak věnuje tomu, jak dodat práci smysl. Jedním z aspektů je nepochybně ocenění. V únoru jsme četli druhou knihu Garyho Chapmana Pět jazyků ocenění v pracovních vztazích. Myšlenka navazuje na starší knihu 5 jazyků lásky. Vychází z názoru, že se jedná obecně o jazyk emocí, jak ve vztazích, tak v práci a i poděkování vnímáme svým jazykem.

Ocenit by vás měl šéf i kolegové

Kniha prezentuje 4 jazyky (přiznejme si, že 5. jazyk v podobě fyzického kontaktu do kanceláří nepatří).

1. Slovní pochvala

Jedná se o běžné děkuji nebo dobrá práce. Jedná se o verbální jazyk ocenění. Ocenit druhého můžete v soukromí i veřejně. Pozor ale, autor upozorňuje, že ocenění před celým týmem mohou být v očích mnohých trapná.

2. Pozornost

Pokud kolega mluví jazykem pozornosti, bude raději, když si najdete čas a soustředěně jej vyslechnete. Ocení pochvalu za konkrétní práci a bude nadšený, když budete poslouchat jeho návrhy na další rozvoj firmy nebo jeho agendy.

3. Pomoc

Lidé, kteří mluví jazykem skutků, nejvíce ocení, pokud jim nabídnete pomoc, když to potřebují. V jejich světě tak dáte najevo, že jejich práce je hodnotná, i když zrovna nestíhají termín nebo se jim něco nedaří.

4. Dárky

Poslední skupina jsou lidé, kteří hovoří jazykem darů. Tito lidé nejvíce ocení jako poděkování nějaký dárek – například poukázku. A to proto, že vnímají, jak náročné je dárek vybrat. Připadají si ocenění, protože někdo dlouho přemýšlel a vybíral, než jim dárek slavnostně předal. Této skupině obvykle nezáleží na hodnotě daru.

Umíte ocenit?

Kniha věnuje celou část tomu, proč má smysl lidi ocenit. Pracuje s argumentem „vždyť své lidi platím, tak co by ještě chtěli“. Takový argument nám dnes přijde úplně přes čáru. Většina zaměstnavatelů, se kterými jsme se setkali my, přemýšlela, jak zaměstnancům vycházet vstříc a jednat s nimi lidsky.

Je určitě zajímavé zjistit, jaká forma ocenění motivuje vaše kolegy. V tomto ohledu můžete zkusit motivační dotazník na konci knihy.

Otázka, kterou se nám ale nepodařilo vyřešit je, jak si tyto informace předat, aby to nebylo vnucené vedením, příliš vlezlé a podobně. Kniha uvádí celou řadu ilustrativních příkladů, můžete se jimi zkusit inspirovat. Některé nám přišly ale podivně upjaté a strojené.

Jak hodnotím knihu?

Občas si říkám, jestli americké čtenářstvo potřebuje skutečně návod na všechno. V marketingovém teamu nám přijde samozřejmé pochválit například banner, ocenit nápad na kampaň nebo si poděkovat. Stejně tak, když někdo z nás potřebuje, si pomůžeme navzájem.

Připadá mi normální, že se kolegů v marketingu zeptám a vyslechnu si, jaký měli víkend, stejně jako že spolu diskutujeme o projektech a práci. Zcela přirozeně zvládáme 3 ze 4 jazyků. Dárečky se taky občas vyskytnou k narozeninám nebo jen v podobě čokolády. Nepřemýšlíme nad tím, ale zřejmě máme jen štestí, že jsme si lidsky sedli.

Ostatní tvrdí, že jim kniha v mnohém otevřela oči a rozšířila obzory. Sami si prý neuvědomovali, že jejich ocenění nemusejí ostatní vnímat.

Takhle knihu hodnotí kolega Dan:

„Knihu bych doporučil především lidem na vedoucích pozicích. Umět ocenit je pro ně velmi cenná dovednost. Nejpřínosnější je myslím celá myšlenka – tedy, že někdo možná vůbec nevnímá ocenění nebo ho dokonce, v případě veřejné pochvaly, vyloženě demotivuje.

Kniha je podle mého užitečná, pokud s ní chce pracovat celý tým. Krom toho se dají některé myšlenky použít i doma nebo v soukromí obecně.

Sám jako vedoucí obchodního týmu se snažím chválit správně. Většinu jazyků jsem odpozoroval, po přečtení knihy jsme se s kolegy jen utvrdili, že jsem jejich jazyk ocenění pochopil správně."

Zpět na články