Debordelizace hlavy: Zprimitivněte k úspěchu

Já bohužel patřím k těm, kteří knihu dočetli jen silou vůle. Ostatně pozitivní hodnocení si můžete přečíst třeba na DatabazeKnih.cz. Začněme ale věcně.

Autor uvádí, že si často sami přemýšlení nad věcmi komplikujeme a pakliže chcete uspět, je nutné zprimitivnět. Jako vhodný příklad uvádí rychlé, v podstatě instinktivní jednání našich pravěkých předků.

„Historie ukázala, že emoční, rychlé a nepřesné jednání bylo správné. Jinak byste dnes nebyli na tomto světě. Občas jste sice praštili kyjem člena vlastní tlupy, ale rychlost emočního jednání se osvědčila více, než přesnost, ale pomalost logiky.“ (str. 30)

V našem diskuzním kroužku se rozhořela diskuse, jestli náhodou by člověk v 21. století neměl myslet a jednat jinak, než člověk neandrtálský. Proč? Protože naši prapředci se rozhodovali možná jednoduše ve smyslu útěk nebo útok. Ale společnost se od té doby změnila. Mnohem víc pro nás znamená morálka. Naše děti ostatně vychováváme, aby se chovali eticky – například nelhali nebo nekradli, Dovolím si předpokládat, že morální dilemata pračlověk neřešil. Myslím, že právě morálka je základ moderní společnosti, ve společnosti bez morálky se nedá žít.

Jak myslet primitivně? Chce to priority

Abyste mohli myslet primitivně, nesmíte mít zásadní dilemata. Například zda obětovat víkend práci, když jsme měli naplánovaný výlet s rodinou, zda zůstat v zaměstnání nebo přejít na volnou nohu.

Takové dilema vzniká, pokud vaše hodnoty neodpovídají vašemu jednání. Tedy pokud děláte něco jiného, než v co věříte. Řešení? Ujasněte si vlastní žebříček hodnot. Pozor není to tak snadný úkol. Autor si svůj žebříček tvořil roky, než dal všem položkám prioritu.

Toto je vlastně nejzásadnější krok, jak debordelizovat hlavu. Stačí abyste, každé své dilema porovnali se svými vlastními hodnotami. Je-li výše kariéra – strávíte víkend v práci, pokud si více ceníte rodiny, budete víkendy trávit striktně s rodinou. Nemusíte o tom přemýšlet.

Pokud chcete skutečně debordelizovat hlavu, nesmíte věnovat pozornost společenským konvencím a očekávání lidí. Musíte, žít podle svého žebříčku a neohlížet se kolem.

Souboj dilemat vyřešte mincí

Nejspíš narazíte na hodnoty, které jsou pro vás stejně důležité. Jako příklad autor uvádí děti a spokojený vztah s manželkou. V takovém případě můžete zkusit trik a hodit si mincí.

Tento princip už dost možná znáte. Hodíte si mincí na dilema a sledujete první pocit, který máte, jakmile padne hlava nebo orel. Vaše podvědomí vám řekne, co byste raději, podle toho jestli ucítíte zklamání nebo radost. Tento trik náš čtenářský klub ocenil, jako jednu z nejzajímavějších částí knihy.

Dále kniha shrnuje už obecně známé principy. Například, že je nutné žít v přítomnosti a nepřemýšlet neustále, jak jste se ztrapnili na prezentaci před 3 lety. Nebo, že máte věnovat čas a pozornost jen tomu, co můžete vyřešit. Jsou to dost obecná pravidla, která každý z nás už slyšel nebo četl alespoň stokrát.

Co se nám na knize nelíbilo?

Mě osobně nevyhovoval grafická úprava. Prostě nerozumím tomu, proč každý druhý odstavec musí být zakončený otazníky. (Takto vypadá jedna stránka a věřte, že se to nezlepší.)

Spolu s kolegyní nám vadil úvod knihy a především příklady, kdy „primitivismus vyhrál nad složitostí“. Jedním takovým příkladem byl nástup Stalina k moci. Kandidáti na vedení byli dva – Stalin a Trockij. Stalin Trockému sdělil špatný datum pohřbu předchozího vůdce, sám se pak na pohřbu prezentoval jako důstojný státník, Trockého jako člověka, který nemá úctu k mrtvým.

Jiný příklad: V roce 1981 mohli řečtí zemědělci získat dotace z EU za každý vysazený olivovník. Řecko tehdy bylo nejchudší stát EU a dotace měly oživit místní ekonomiku. Po několika letech se ukázalo, že podle vyplacené částky Řekové osadili olivovníky na 4x větší plochu, než má jejich země. Jak to udělali? Zasadili strom a dostali dotace, vykopali strom, znovu jej zasadili a opět dostali dotace. Zemědělci si tak sice přišli k penězům, ale myšlenky podpořit rozvoj země přišla vniveč. Protože pochopitelně rozvoj měl přijít se zpracováním oliv jakožto typické řecké potraviny.

Autor pokládá otázku, co byste udělali vy? Jaké jsou vaše hodnoty a jejich žebříček? Nechali byste také zvítězit hamižnost, když máte možnost pomoci rozvoji celého svého regionu?

Část našeho klubu říká, že cílem bylo hned v úvodu knihy na příkladech šokovat. Mě naopak připadá, že podobně uvažuje celá kniha. Nabádá k sobectví, egoismu a vyznává pravidlo, že účel světí prostředky. Kdo například takové pravidlo uznával, není v naší historii nutné připomínat.

Vlastní názor si můžete udělat na webových stránkách autora, kde si můžete první kapitolu přečíst online.

Zpět na články